Crash (5/10)

Aby bylo jasno od začátku, mluvím o Cronenbergově Crashi z roku 1996, ne o oscarovým sociálním dramatu Paula Haggise (2004).

Filmový Crash je dílem známého úchyla Davida Cronenberga (z těch známějších má na svědomí např. Mrtvou zónu podle Stevena Kinga, Nahý oběd podle W. S. Burroughse nebo o něco normálnější Dějiny násilí s Viggem Mortensenem), ovšem původní nápad s orgastickými bouračkami pochází od spisovatele J.G. Ballarda (který letos zemřel). Pokud jste ale původní povídku četli (jako já), možná vás zklame, že film má s ní společnou jenom tu základní myšlenku a postavy Vaughana a vypravěče (ve filmu pojmenovaný prozíravě James Ballard). A jednu dvě scény. A je horší. Ne MNOHEM horší, ale O NĚCO horší.
Film i povídka se zabývají zvláštní teorií automobilových nehod jako sexuálního prožitku a zavádí nás mezi bizarní skupinu, která na této teorii postavila svůj (sexuální) život - stárnoucí závodník, po bouračkách zohyzděná mladá dívka v koženém a podobná individua... a Vaughan, de facto hlavní hrdina (když si odmyslíte Jamese Ballarda, kterého hraje neuvěřitelně protivný James Spader - nejenže má odporný rozcuch a odporně chlapečkovské vzezření, ale ještě nosí odpornej svetr). Vaughan (hraje ho mně doteď neznámý Elias Koteas - jinak hrál třeba v Nadaném žákovi Bryana Singera nebo skvělé Simone Andrewa Nicolla) vypadá na první pohled jako rachtitický automechanik (a neuvěřitelně mně připomínal kombinaci mého strýce-automechanika a Roberta Kubici, co jezdí F1), ale jeho zjizvená tvář, tón jeho hlasu, když potichounku mluví o nehodě Jayne Mainsfieldové, to všechno je... sakra, jak to říct? Prostě je jeho postava úžasná. Úžasně znepokojivá.
Film začíná nehodou Příšerného Spadera, při které je zraněn on i další účastnice nehody, mladá doktorka Helen (Holly Hunter z Piana), jejíž manžel na následky nehody zemře. Oba při tom ,,prožijí pocity blízké orgasmu" (to jsem opsala z ČSFD. Nevěděla jsem, jak to popsat.) a o pár dnů později už s ostatními podobnými magory sledují, jak Vaughan s přáteli předvádí dokonalou nápodobu smrtelné nehody Jamese Deana. Zbytek filmu se jezdí, bourá a souloží (stylem ,,každý s každým"). Někdy to všechno najednou. A to je všechno.
To pochopitelně neznamená, že by na tom filmu nebylo nic dobrýho. Třeba skvělá atmosféra, tíživá a dusná. A ta sbírka bizarů u Vaughana doma (vlastně v jeho dílně, on žije ve svým autě, že) je rozkošná. Jistým způsobem. A pak pochopitelně Vaughan sám, pro mě osobně nejrozporuplnější a nejvíc fascinující filmová postava od dob Alexe z Clockwork Orange. Je jenom otázka, co tím filmem chtěl Cronenberg říct. Postrádá mrazivé vyvrcholení z knížky, kde Vaughan stráví prakticky celý život plánováním bouračky, při které zemře společně s jednou herečkou, tu bouračku i uskuteční, ale ta herečka narozdíl od něj neumře, takže byste správně měli cítit, jak je to hrozný a jak byl jeho zvrácenej život vlastně totálně marnej. Ve filmu to tak není. Vaughan prostě umře. Jenom tak, hrozně rychle a z ničeho nic, takže si ani nejste jistí, jestli vážně umřel. Pak vás ještě čeká závěrečná soulož u dálnice za svodidly a konec. Tečka. Vaughanova smrt by správně měla být vyvrcholením toho filmu. Ale možná že by to pak bylo až moc komerční, že.
Když se na to dívám zpětně, byly v tom filmu vlastně tři scény, který stojí za zapamatování - první, když se poprvé pořádně potkáváme s Vaughanem, když před partou úchylů předvádí bouračku Jamese Deana. Potichu mluví do mikrofonu a laská se s kapotou auta (přesná replika Deanova ,,Little Bastard"). ,,Don't worry, that guy's gotta see us. Don't worry, that guy's gotta see us."... Druhá, když je Vaughan s hlavním hrdinou Ballardem a jeho manželkou v myčce aut. Pomineme tu idiocii toho, že se před Vaughanem všechny ženský bez vyjímky okamžitě svlíkaj a zaměříme se na následky - tahle scéna, kdy se spolu (poměrně brutálně) vyspí v autě za Ballardova tichého souhlasu, mě ujistila v tom, že Vaughan není dobrej člověk. A třetí vrchol pro mě byl sex Ballarda z Vaughanem, zvráceně přitažlivě něžný a zároveň smutný. Kdyby jen pro tyhle tři scény a pro Vaughana stojí za to Crash vidět, i když nemá příběh a jeho artovost, kterou by se to dalo omluvit, je diskutabilní.
Kdyby se to natočilo trochu konvenčněji, mohlo z toho být mrazivé dekadentní drama, ale Cronenberg se ztrácí v hutné estetice blyštivého kovu kapot, kožených sukní, jizev a krve. Určitě jsou lidi, kteří to ocení a i ,,zcela normální" lidi přitom občas zamrazí, ale smutný příběh o ztraceném životě jednoho magora bych osobně ocenila víc.

CRASH (1996)
režie: David Cronenberg
hrají: James Spader (J. Ballard), Holly Hunter (dr. Helen Remington), Elias Koteas (Vaughan), Deborah Kara Unger (Catherine Ballard)
ČSFD hodnocení: 68%
IMDb hodnocení: 6.1/10