Mike Patton: Mondo Cane a další

Kdybych měla psát pro Report recenzi na novýho Pattona, začala bych takhle:
,,Hudební chameleon a věčný experimentátor objevil svoji novou podobu. Tentokrát se stylizuje do šarmantního mafiána, který by z fleku mohl hrát v Kmotrovi."
Byl by to mizernej úvod hned z několika důvodů, zejména proto, že ,,italský mafián" NENÍ Mikeova nová podoba (Mike italštinu miluje odjakživa). A pak taky proto, že je to tak zoufalý klišé, až by se nad tím člověk rozbrečel. No co, peníze za to jsou.
Každopádně, tohle nepíšu pro Report, kde se člověk bojí použít slovo ,,děvka". Proto začnu takhle:
,,Věčný experimentátor, který na co sáhne, to mu vyjde (neptejte se jak to dělá) se na svým novým albu (který je mimochodem natolik slaďounký, až ho musíte milovat) prezentuje jako nehorázně sexy mafián s lahodným, duši hladícím chrapláčkem."
Lepší?

Takže. Nová Pattonova sólovka Mondo Cane se skládá pouze s cover verzí italských popinek z 60. a 70. let (plus nějakej ten Moriccone) v orchestrální úpravě (jednou nebo dvakrát překvapí i elektrická kytara). A samozřejmě se zpívá italsky.
Zní to strašně, že? Jak říká kamarádka Palmexwoman: ,,Je to přesně tak slizký, patetický a olejem nasáklý, jak by člověk řekl?"
NENÍ!
Je to paráda.



Chápu, že popis člověka může vyděsit, ale je potřeba dát tomu šanci. Patetický to v 99% případů rozhodně není (a to 1% Mikeovi milerádi odpustíte... nakonec, kdo by takovýmu chlapovi něco vyčítal?), naopak je to ohromně šarmantní (co je to kurva za slovo?!) a sexy a tak vůbec.

To Romances, kolaborace s norským ,,experimental - indie - ambient" interpretem Kaadou, je úplně jiná. Taková... ambientní. Moc se tu nezpívá, zato se tu ale hodně pípá. Zní to jako Amon Tobin, kterej vyměnil svoji lásku k jazzu za lásku k roztomilému chlapci. Jaj. You came to take my heart from me...



Představte si ten nejdojemnější duet na světě, vynásobte dvěma a dostanete celkové vyznění desky. Sladká, roztomilá, něžná a hlavně melancholická, aneb jak se nám Mike poprvé zamiloval. (A kdo by se mu nakonec divil. Kaada je doslova koťátko.) Není to natolik návykový a přístupný jako Mondo Cane, ale tak nějak to v sobě má mnohem hlubší emoce, jen je potřeba dát tomu čas a postupně si je vyhrabat. Třeba se vám to časem zalíbí, třeba taky ne.
Ale určitě byste to měli aspoň zkusit. Jednak byste se ochudili o rozhodně zajímavej, hudební zážitek, a jednak Mike je tak dokonalej, že ho miluje (i když třeba tajně) úplně každej.
Pokud ho vy rádi nemáte... tak jste zřejmě chlap. Nebo ženská bez vkusu.

Mlask!