Jak jsem začala hrát WoWko

Za to, že si teď skoro každej večer ničím oči a krční páteř při lítání po Azerothu může můj přítel.
O WoWku jsem si vždycky myslela, že je to taková volovina pro lidi, co nemají na práci nic lepšího, než trávit dny a noci u počítače. Přítel, obeznámen s mým názorem, do mě ovšem začal podle jakési rafinovaně promyšlené strategie nenápadně tlačit, že to není zas až tak špatné a opovrženíhodné a že by to MOŽNÁ i stálo za vyzkoušení. Vrcholem této akce bylo, když jsme byli v Hradci na návštěvě u jeho sestry a on jaksi nesrozumitelně nazval plyšovou kravičku (řekl taurenka, ale zkuste si to slovo rozluštit, když nevíte o WoW vůbec nic).
O nějakej ten týden později jsme v sobotu ráno došli ze zábavy, hezky se vyspali, okolo poledne se probrali a já si nějak vzpomněla na nesrozumitelný slovo a zeptala se, jak to tehdy pojmenoval tu kravičku. A pak se začala vyptávat, co je to vlastně taková taurenka. A pak na další rasy. Přítel své vyprávění velmi chytře idylicky přibarvil (vlastně se zmínil jenom o hezkých věcech, jako jsou taurenky, zvířátka co je můžete /milovat, dráčci, kočičky, spousta strašně zábavných milých lidí a podobně), takže když jsme se doťapali z chaty domů, zapnulo se WoWko, zadalo supertajné heslo a bylo mi dovoleno vytvořit si postavičku, abych se na to teda jakože mohla podívat.

(Vsuvka: Právě jsem dojedla jabko. Neuvěřitelný, jak může mít člověk ulepený prsty od obyčejnýho jabka.)


A tak vznikla moje úžasná taurenečka huterka (,,Pro začátek je nejlepší asi hunter nebo warrior, jenže u warra by sis musela přehazovat stance, no to asi ne, hm, dej si huntera."). Byla vyvržena do Mulgoru (kde to vypadalo přesně tak, jak mi bylo řečeno, všude stromečky a zvířátka a zeleň), pod vedením přítele (které znamenalo, že mi byly nadiktovány všechny pohyby myší a stisky kláves, které jsem měla udělat, a důsledkem toho jsem až do čtyřicátého levelu netušila, co jsou to herloomy a co dělá distracting shot a proč skinování někdy procne a někdy ne) jsem zdárně prošla Barrensy, Stonetalon Mountains (fuj, pavouci), Felwood, Feralas, Silithus, Thousand Needles a pár dungeonů (v jednom byli samí Češi, kteří psali věci jako ,,GZ, sluníčko naše" a ,,Karoshinko, growluje ti pet", další skupina byla parta neuvěřitelných idiotů, kteří mi psali ,,idiot", ,,ninja" a ,,hunter pls leave", další zase ,,pro hunter"...) a teď tak nějak nešťastně pochoduju po silnici v Outlandu, vyhýbám se nepřátelským NPC (,,level ?? demon", ,,level 70 elite humanoid") a chci zpátky kočičky a veverky a murločky.
Ale je to strašná prdel.

http://eu.wowarmory.com/character-sheet.xml?r=Drak'thul&cn=Karoshi

Proč nenávidím diskotéky

(Poznámka: Myslím tím ty příšerný kluby, jak se tam každej pátek nahrnou čtrnáctiletý holčičky, nechají se opít a ošukat na záchodcích. Pardon za ty výrazy.)

• Protože jsou mi strašně protivní lidi, kteří tam chodí, a ani náhodou tam nepotkám nikoho zajímavýho.
• Protože vám tam většinou neprodají alkohol, pokud vám nebylo osmnáct. (Teda, všem těm čtrnáctiletejm holčičkám ano. Jenom mně ne.)
• Protože (ano) tam hrají muziku, která se nedá nazvat muzikou (odpovídající je spíš ,,zločin proti lidskosti").
• Protože je tam vždycky strašně přecpáno a nedá se tam dejchat, natož se hýbat.
• Protože se tam občas dělají policejní zátahy a pak se musíte schovávat v rohu a tvářit se nevinně.
• Protože se tam nedá pogovat.
• Protože tam člověk nemůže přijít v kanadách a mikině Ramones.
• Protože tam není slyšet vlastního slova.
• Protože je tam vždycky tak zakouřeno, že i mě jako kuřáka z toho šíleně pálí oči.
• Protože jsou tam všichni strašně cool a vypadají, jako by mě nenáviděli.
• Protože tam nemůžete dělat bordel (třeba válet se po zemi, rozbíjet lahve, plivat, křičet revoluční hesla a pít vodku s Rusem Sašou).

Jediná věc, která je na diskotékách (aspoň těch našich) dobrá, je černý světlo, díky kterýmu fluoreskuje všecko světlý, co máte na sobě. Třeba tkaničky na alternativních červenejch teniskách.
A automat na cigarety.

Každodenní inventář 2: Stoleček

Ano, poslední dobou nepíšu nic než řetězáky. Kdo má mít čas a náladu vymýšlet něco epicky originálního, vtipného a vůbec.
Inspirováno opět Rionkou.

• dřevěná kartotéka (nebo jak se to jmenuje) s učebnicema a sešitama
• plechovka s tužkama (vypsaný propisky, tužky s ulámanýma tuhama a jedna vypsaná fixka tělové barvy, na které je lihovkou vyveden nápis ,,vypsaná fiXa")
• knížka nebo dvě (momentálně už aspoň měsíc rozečtená WoWkokniha a Rosemary má děťátko)
• hrnek nebo sklínka (s usazeninou sirupu, cukru nebo zaschlým čajovým pytlíkem na dně)
• krabička prášků
• vyprané prádlo, které si zatím nezasloužilo místo ve skříni
• krabice papírových kapesníků
• hodně moc posmrkaných papírových kapesníků
• flaška s nějakou nechutně sladkou levnou sodovkou (piju ji rovnou z petky. Ani náhodou z výše zmíněné sklínky.)
• elpíčko AC/DC (nechápu)
• stoh časopisů nashromážděný za dlouhá léta usilovné práce (obsahuje: OPS2, Level, Filter, Full Moon, Premiere, Next Level, Score, katalogy z JRC a Knižního klubu)
• spousta zapalovačů

Pouhých 12 věcí?! Nejsem správnej bordelář asi.

Každodenní inventář

Inspirováno článkem oblíbené Rionky :)

BTW, nejsem pořádná ženská, jelikož vlastním jenom jednu kabelku, a tu nosím úplně ke všemu, když je batoh moc velkej a nemám kapsy. Následující je tedy výpisem toho, co se nachází v přední kapse školního batohu (vlastním takovou velkou plátěnou černou zrůdnost s překousaným jedním popruhem a logem Exploited).

• peněženka (S drobným peněžním obnosem, zásadně bez dokladů. Zato však se schovanýma lístkama z premiéry Inglourious Basterds.)
• klíče (jeden od domu, jeden od skříňky, jeden od traktoru. Dá se účinně použít jako páka, pokud nejde otočit jiným klíčem. Což je často. Vyzdobeno kosou-kostrou, kterou dávali v xZonu k Dante's Inferno a já ji z dobrý známosti dostala jenom tak.)
• jedna krabička S cigaretama
• přibližně 37 krabiček BEZ cigaret
• spousta papírových kapesníků (většinou posmrkaných.)
• tužka číslo 3 (protože momentálně v matice rýsujeme. A jelikož nemám penál, tak by se mi v hlavní kapse s knížkama ta chuděra polámala.)
• krabička od pomerančovýho Tik Taku (použitelná na uchovávání prášků, odšroubované špičky od piercingu a podobně)
• spousta prázdných igelitových pytlíků (většinou obsahujících neidentifikovatelná semínka opadaná ze semínkových rohlíků)
• obaly od snickersek, marsek, tribitek, tyčinek s konopným semínkem a podobně
• zmuchlaný papíry s poznámkama vytrhaný ze sešitů (většinou nikdy nesplněný to-do listy, poznámky o testech a zkoušení, náčrty erotických povídek, kresby poníků a podobně)
• úhloměr (nevím proč, ale vždycky mám prostě po ruce úhloměr s logem Nine Inch Nails vyškrábaným kružítkem)
• tampony (nejlépe v absolutně zničené krabičce rozsypané volně v batohu)
• a na závěr: KNIHA (ano, i já s sebou nosím knihu. Momentálně vždycky nějakou z WoWko série natisklou na sto volně loženejch stranách A4)

Co na sobě nesnáším

Inspirováno článkem od Pjotry :)

Co na sobě nesnáším
Že jsem tak strašně líná, že radši hladovím, než abych si udělala něco k jídlu.
Že trpím pocitem, že všechny svoje followery na Twitteru hrozně zajímám.
Že si občas do ignorovacího seznamu na FB chatu dávám nejenom lidi, co nesnáším, ale i kamarády, se kterejma nemám momentálně chuť se bavit.
Že neumím vycházet se svým otcem, protože jsem povahově úplně stejná jako on.
Že se nedokážu udržet, abych se nehádala s babičkou o politice.
Že neumím pít.
Že často flamuju na FB a růžových blogíscích.
Že moc kouřím.
Že se oblíkám jak z filmu Sid & Nancy a ještě si přitom připadám jak frajer.
Že ze sentimentálních důvodů pořád nosím tričko, který mi L. roztrhnul u krku.
Že pořád křičím.
Že hraju WoWko.
Že musím být za každou cenu alternativní.
Že nenávídím spoustu lidí, kteří za to občas ani nemůžou.
Že se neumím uvolněně bavit s přítelovou matkou.
Že strašně moc žeru.
Že mám spoustu keců o kvalitní hudbě a přitom poslouchám punk.
Že se neumím akurátně bavit se zhulenýma lidma.
Že moc nečtu.
Že jsem strašně závistivá a občas trpím záchvaty třídní nenávisti.
Že nenávidím matky, co choděj do mateřskej center a na schůzky SRPŠ a jejich rozmazlený děti.
Že neustále plýtvám příteli jeho šampon.

Co na sobě zbožňuju
Že si celkem v pohodě zvládnu povídat s opilýma lidma, i když nejsem opilá.
Že hraju WoWko.
Že miluju Mika Pattona.
Že absolutně přeju L. jeho novou přítelkyni, která vypadá jako zombie verze rachtitického maniodepresivního feťáka.
Že mi lidi říkaj, že jsem na svůj věk vyspělá.
Že se vůbec nelíčím, koušu si nehty a sopel si občas utírám do rukávů, a přesto nevypadám jako zombie bezdomovec.
Že mi nedělá problémy brát pravidelně prášky.
Že se mi nelíbí Robert Pattinson a nejsem si jistá, jak se správně píše jeho jméno.
Že mým nejlepčím kamarádem ever je linuxácký geek, co neustále smrká.